Valid HTML 5Valid CSS!

Tatra 130 & spol.
Přívěs pro přepravu člunu
modelroku0003_128.png
2018-07-22: Přívěs pro přepravu člunu

Dlouho jsem vymýšlel, co by mohla Tatra 130 tahat, aby souprava vypadala realisticky. Před pár lety jsem se rozhodl, že tažená věc musí být také funkční, takže sovětský protitankový kanón zatím vypadl ze seznamu ;) . Co kdyby táhla loď? V naší socialistické armádě se používaly čluny MO-111 Močál. Spolu s přepravním podvozkem MP-5 by to byla krásná souprava, navíc podpořená faktem, že pohonnou jednotkou v MO-111 byl motor Tatra 111 A3 (pro který mám taktéž simulaci zvuku).
Problém ale nastal s takticko-technickými daty – souprava MP-5 a MO-111 váží dohromady 6.4 tuny. Předpokládejme, že tažné zařízení na prototypu Tatra 130 bylo shodné se sériovým provedením pro Tatru 128, tedy maximální hmotnost přívěsu byla omezena na 3 tuny. Močál se běžně tahal za Tatrou 138 nebo za Kolosem.
Projekt jsem dlouho odkládal, až jsem jednou narazil na vzhledově decentní a realistický model RC člunu , který by klidně mohl být "osobním výletním člunem velitele útvaru". Ostatní běžné RC lodě na trhu jsou buď ultra moderní rychlé čluny nebo velké jachty. Nic z toho se za Tatrou tahat nedá, nepůsobilo by to hezky. Tento jediný model mě zaujal, působí velmi věrohodně, klidně by mohl být vyroben v 50. letech (a tedy tažen za Tatrou 130). Sice nemá proporcionální ovládání, ale vypadá ve skutečnosti snad ještě lépe, než na fotkách. Za Tatrou na přívěsu bude vypadat skvěle. Výrobní označení modelu je Flytec HQ2011-1 a lze jej běžně koupit .
Člun jsme vzali na testy – nejprve na potok, kde jsem očekával fotogenické břehy a zurčící proudy vody. V potoce ale bylo málo vody, tak jde víceméně o statické fotečky.
P7150860.jpgP7150834.jpgP7150845.jpgP7150851.jpgP7150876.jpgP7150878.jpgP7150899.jpg
Pak už následovaly ostré testy na rybníce. Na baterku vydržel člun plout pouhých 5 minut, přičemž originál akupack byl při vyjmutí velmi horký (skoro 60°C). V této souvislosti je varování v manuálu, že se po 30 minutách mají nechat motory vystydnout, docela úsměvné. Oba motory měly po 5 minutách plavby přiměřenou teplotu. Nedostatek energie se začne projevovat tak, že při jízdě na oba motory začne člun "vynechávat", zatímco na jeden (při zatáčení) ještě jede plynule.
Člun na hladině vypadá úžasně. Nejvíc mu sluší trocha zeleného pozadí.
P7150916.jpgP7150928.jpgP7150939.jpg
Na základě testů u rybníka jsme podnikli ještě testy výdrže doma ve vaně :) . Člun ženoucí ve vaně plným výkonem proud vody zní podobně, jako kdybyste tu pustili mixér. Slabá výdrž se bohužel potvrdila – spotřeba energie je hlavním slabým místem člunu. Za 5 minut trvalého plného výkonu na oba motory se baterie ohřeje přes 60°C. Jelikož jde o NiMH, tak soudím, že tohle její životnost zásadním způsobem zredukuje. Navíc to vypadá, že člun svou 600mAh baterii vyšťaví za 6 minut. Spotřeba tak vychází na ukrutných 6Ah ... Tatra 130 má v těžkém terénu spotřebu pouze 2Ah. To je jako kdyby v člunu byly hned dva motory Tatra 111A ... ačkoli, nemuselo by to být daleko od pravdy, člun má dvě vrtule :) .
Motorům by úplně stačil poloviční výkon. Rychlý člun sice efektně rozráží vodní hladinu, ale spotřeba energie je přímo ďábelská. Stejně dopadnou i moje Panasonic EVOLTA do vysílačky T130. Začnou se hřát také po 5 minutách. Takže závěr pro filmování – s člunem jezdit krátké trasy do 1-2 minut, pak nechat baterku cca 15-20m odpočinout.
Zbývalo "jen" navrhnout pro člun vzhledově odpovídající podvozek. Ve 3D jsem si navrhl podvozek inspirovaný právě těžkým přívěsem MP-5, na kterém se vozí MO-111 Močál. Záměrně píšu inspirován, protože jsem si podvozek výrazně odlehčil, aby ho mohla T130 tahat. Nazývám ho pracovně MP-5L – jako lehká varianta. Zejména zmizely "sáně", které jsou na originálním podvozku a s jejichž pomocí se Močál spouští do vody a z vody vytahuje. Zde se předpokládá, že s tím Tatra nacouvá komplet do vody tak, aby loď mohla hned vyplout a případně být citlivě na podvozek naložena a vytažena na břeh. Přepočteno do měřítka 1:14 má loď 2 tuny a podvozek přibližně 1.5 tuny ;) .
podvozek.jpg
Projekt jsem také pojal jako test tiskového materiálu ASA a mého GCODE filtru. Poté, co jsem byl s 3D reprezentací spokojen, bylo třeba model rozdělit na tisknutelné části. Zde se jako hlavní limitující faktor ukázalo, že tisková plocha mé tiskárny je široká pouze 225mm – šasi podvozku bylo tedy třeba rozdělit na 4 části.
Dva dny jsem usilovně tisknul. Tiskárna kupodivu moc neprotestovala, přestože materiálem je ASA . Dokonce ani vysoké díly se nijak nedeformovaly vlivem chladnutí, což považuji skoro za zázrak. Zajímavé zjištění: Cura 3.4 je snad první slicer, který udělá díru průměru 1.6mm, když 3D model má mít díru 1.6mm. Všechny ostatní slicery vůbec nepočítají s šířkou tiskové stopy a díry je nutné na modelu zbytečně zvětšovat.
Zde jsou vytištěné základní díly (jen nápravnice a bubny nejsou na obrázku). Otázkou bylo, jak šasi slepit. Spoj musel být velmi odolný, Tatra to bude tahat v terénu a bude na tom položena loď. Jako nejvhodnější se ukázalo epoxidové lepidlo. Testy lepených spojů jsem uzavřel s tím, že "to nedokážu ulomit :) ".
P7070684.jpgP7070687.jpgP7070689.jpgP7070691.jpg
Nápravnice a první verze bubnů
P7080718.jpgP7080720.jpg
Prototypová listová pera verze 2 – od první varianty s vytištěným obalem z pružného materiálu se tohle liší tím, že jde o zcela funkční pero složené z jednotlivých pružných plastových listů (na tohle je ASA výborná) a naladěné na cílovou zátěž podvozku. Taky je tu vidět hlavní trik spočívající ve skrytém pásku pružinového plechu s úchytným předním okem. Ukázalo se, že tento jeden plech by měl stačit. Kdyby ne, lze stejně postupovat i u dalších listů.
P7140743.jpgP7140744.jpgP7140747.jpg
Příprava a nástřik drobných dílů do plniče.
P7140725.jpgP7140727.jpgP7140732.jpg
Podvozek je slepený, přetažený acetonem (tiskové vrstvy se celkem slily), lehce vybroušený.
P7140749.jpg
Zde je slavnostní první nástřik zkompletovaného a místy vytmeleného podvozku do plniče. Díly jsem nechal týden proschnout.
P7140750.jpg
Statická zkouška s člunem – podvozek se bude kroutit (jako skutečný obdélníkový rám).
P7150826.jpgP7150828.jpgP7150829.jpgP7150830.jpg
Pera fungují úplně skvostně, krásně se to na nich houpe (a pěkně vržou, musí se pak namazat :) ). Když se naloží loď (i bez baterek), tak si podvozek sedne a houpe se ještě víc. To bude v terénu výzva, asi ne nadarmo byla rychlost přepravy Močálu v terénu jen 6km/h.
Následující víkend přišel na řadu již nástřik finálním lakem. Jde o vojenský podvozek, olivová zeleň byla jasnou volbou. Zbývalo nalakovat ještě pár dílů do plniče. Bohužel, jako na potvoru při stříkání disků plnič došel. Sprej začal prskat a horko těžko se mi podařilo disky připravit pod lak (pak to chtělo pár míst lehce zabrousit). Nechce se mi věřit, že jsem na tento projekt zlikvidoval 400ml plniče.
P7210985.jpgP7210987.jpgP7210991.jpgP7210998.jpgP7211004.jpg
Po nástřiku se objevilo "překvápko" – barva s tiskovým materiálem ASA docela obstojně reaguje, bohužel. Že se zkroutily blatníky, to mě až tak netrápí (zase se vyrovnají na nosných drátech). Ale trochu se prohla i nápravnice! Naštěstí je vyboulení uprostřed, takže stažením s péry se to zase vykompenzuje a oba díly se srovnají. Takže jestli něco stříkat, tak tisknout master z PLA, zaformovat a odlít. Resin je v tomto ohledu bezpečný a PLA není taková bestie při tisku. Barva je samozřejmě akryl (normální olivová ve spreji), ale asi v tom je něco, co výtisk z ASA naštve. On to trochu ohýbal i plnič na plasty. Poučení pro příště: malé a tenké díly z ASA nástřik nevydrží a budou se deformovat...
P7211006.jpg
Dnes ráno proběhla závěrečná montáž. Bohužel počasí bylo zamračené a poprchávalo, testy tedy proběhly pouze na zahradě. Jízdní zkoušky jsme zahájili na jednoduché montáži pneumatik, ve finále bude mít podvozek dvojmontáž. Koupání si necháme na příští víkend ;) .
P7221011.jpgP7221012.jpgP7221015.jpgP7221017.jpgP7221018.jpgP7221019.jpgP7221022.jpg
Přívěs slavnostně zapojen za Tatru.
P7221024.jpgP7221025.jpgP7221026.jpg
Člun naložen na přívěs.
P7221027.jpgP7221028.jpgP7221030.jpgP7221032.jpgP7221034.jpg
Následovala první jízda. Loď sama dobře drží na podvozku, přestože zatím není nijak přivázána (bude ve finále). Podvozek se rozumně kroutí a pruží, odpovídá to skutečnosti, listová pera fungují. Tatra nemá problém naložený přívěs táhnout, jen je potřeba dávat pozor na tažné zařízení Tatry (je plastové). Naložený přívěs má trochu sklon směrem k Tatře, což taky odpovídá skutečnosti. Disky drží na 10 šroubech tak dobře, že ani matky nejsou potřeba. Samozřejmě ale matky na šroubech budou. Největší zábava bylo 2x10 matek na šroubky nasadit dovnitř disku. Utažení šroubků z vnitřní strany bubnu už bylo v pohodě, jakmile se závit chytil.
Detail přišroubovaných disků. Je to super pocit držet hotový odlitý disk v ruce. Dokonce se podařilo disky nasadit na buben tak, že házivost je minimální. Mimochodem, lesklý spojovací materiál samozřejmě ve finále půjde taky do laku.
P7221041.jpg
Pro kameru jsem také vytiskl držáček do lodi. Při jízdě se potvrdilo, že držáček je dostatečný, tak snad se to s tím hned nepotopí :) . Video z člunu na přívěsu je překvapivě stabilní. Zřejmě tím, že celý přívěs pruží, je jízda i v terénu překvapivě ladná.

(C) 2002-2018 D.R.racer
drracer@drracer.eu