Finální nafocení Tatry na lesklém otočném pódiu proběhlo pozdě v noci. Tatra v tu chvíli stála poprvé na šesti pneumatikách zcela vytvořených metodou 3D tisku. Užijte si neobvykle lesklého vzhledu všech pěti nových pneumatik. První metry v terénu z nich ten lesk spolehlivě odstraní ;) , jak se potvrdilo na prototypové pneumatice.

Dosažení tohoto stavu předcházely více než tři roky výzkumu, vývoje , výroby a také náročného testování , jak jistě pravidelní čtenáři tohoto weblogu již dobře vědí.

Co se týká vyhodnocení posledních testů – takto dopadla první prototypová pneumatika po náročných testech v Chorvatsku – definitivně se roztrhla nejen v nedokonalém sváru, ale také v místě, kde nebyla tisková vrstva dokonale položena. Je to dobře patrné na výtisku samotném, bylo to jen otázkou času.

Takové množství písku se z ní ještě vysypalo po sejmutí z disku.

Všechny zkušenosti nabyté při testech jsem pečlivě zohlednil při návrhu a realizaci finálních pneumatik. Základem je kvalitní materiál. Zde bych rád opět vyzdvihl výborné chování tiskového materiálu Flexfill 92A , vyráběného českou firmou Fillamentum . Dále je potřeba pomalý a přesný 3D tisk při správné teplotě. Vrstvičky musí být bezvadně slité, povrch lesklý, nespálený.

Další důležitou, ale dosud ne zcela vyzkoušenou součástí úspěšné realizace, byl co nejlepší postup svařování. Nemělo smysl svařování uspěchat, zvlášť když tisk jedné poloviny pneumatiky trvá 16 hodin (s 80% úspěšností). Věnoval jsem tedy čas a úsilí vývoji a výrobě svařovací stolice, jejíž prototypové díly si můžete prohlédnout na následujících fotkách. Závit samozřejmě nemá smysl v hrubé kvalitě tisknout, závitník svou práci odvede výrazně lépe a rychleji, než 3D tiskárna.

Prototypové díly ukázaly několik nedostatků, proto jsem navrhl druhou variantu, jejíž použití i skutečný postup při svařování máte možnost shlédnout na VIP videích.

Díl prvý – design a 3D tisk .

Díl druhý – čištění výtisku .

Postup svařování je v principu jednoduchý – hlavně je potřeba tavný prostředek, neboť materiál Flexfill je termoplast. V mém případně jsem první prototypovou pneumatiku objel trafopájkou (proto píši o jejím nedokonalém svaření), druhou pneumatiku jsem svařoval pomocí extruderu tiskárny (což bylo hodně náročné a nepříliš přesné). Nakonec jsem se odhodlal koupit 3D pero – nástroj, který jsem dlouhou dobu považoval za pouhou hračku bez významnějšího užitku. Pánové z NC computers mě sice varovali, že Flexfill 92A tím velmi pravděpodobně neprojde, ale já jsem tušil, jak materiál správně "motivovat" k tomu, aby i z trysky 3D pera ochotně vytékal a svařil obě poloviny pneumatiky v jeden pevný a odolný celek. Už první testy na zbytcích po tisku ukázaly, že mé očekávání bude naplněno. Jen se musí k Flexfillu přistupovat stejně, jako u 3D tiskárny – netlačit na něj a nechat ho samovolně roztavený vytékat při správné teplotě.

A zde již první svařená pneumatika – nahradila první prototypovou pneumatiku na levém předním kole. Druhá svařená putovala na pravé prostřední kolo, další pak na pravé zadní, levé prostřední a nakonec levé zadní kolo.

I po svaření je pneumatika ochotna se vcelku použitelně deformovat.

Když jsem měl svařené 3 pneumatiky (neboť na pravém předním kole stále zůstává druhá prototypová pneumatika za účelem porovnávacích testů), vyzval jsem kolegy na fóru, aby vtipnou formou popsali, co asi tak může znamenat následující obrázek:

Odpověď Hanyse byla naprosto nečekaná a zcela výstižná: "pošleš je do Madridu?" s odkazem na článek, že nedaleko Madridu hoří skládka pneumatik :) .

Na závěr je pro všechny čtenáře připraveno video zobrazující důležité momenty celého projektu výroby realistických a funkčních pneumatik pro Tatru 130.

Aktuálně zbývá vytisknout dvě poloviny, čímž bude dokončena pneumatika i pro pravé přední kolo (bude namontována po porovnávacích testech) a také rezerva. Se všemi nabytými zkušenostmi a vybavením už by to nemusel být zásadní problém.

O víkendu jsme konečně s Tatrou vyrazili do terénu. Dokonce jsem s sebou vzal prezentační točnu z černého skla, aby byla iluze návaznosti na předchozí video dokonalá :) .

Na úvod tedy jedna letní fotečka zachycující Tatru stojící na skleněné točně stále ještě se zcela čistými pneumatikami, na kterých do tohoto okamžiku neujela ani milimetr.

Ujeli jsme pár desítek metrů s cílem pečlivě sledovat chování nových pneumatik. Potvrdilo se, že se pneumatiky deformují dokonce i stranově, což je dokonce patrné i při jízdě do zatáčky na betonu. Při najetí na kámen je deformace samozřejmě výrazná.

Bylo zajímavé pozorovat, jak se Tatra nyní při sklouznutí z nějakého kamene nebo jiné překážky jakoby zavlní vlivem propružení všech šesti pneumatik. To je zcela nový a realistický prvek chování modelu, původní tvrdé silniční pneumatiky toto neumožňovaly.

Testy však musely být přerušeny, protože se při velkém propružení prostředních polonáprav téměř vždy vyháknula podkovička na zadním listovém peru na levé straně vozu. V době sepisování této části reportáže už je toto nové listové pero opraveno a podkovičky by v něm měly držet výrazně lépe.

V plánu je samozřejmě provedení testů v různých druzích terénu, včetně hlubokého bláta a sněhu (až bude :) ).

Pokračování terénních testů začínáme na tvrdém kamenitém povrchu pod hrází vodní nádrže. Je tu mělký potůček jako stvořený pro oblíbené vodní radovánky.

Jsem překvapen, jak dobře drží mokré pneumatiky na strmém kamenitém svahu. Očekával jsem, že budou kola klouzat a Tatra se nahoru nedostane. Navíc se jako první natáčel strmý sjezd do vodního příkopu a to rovnou s mokrými koly. Teprve v okamžiku, kdy se Tatra přehoupla přes horní hranu svahu, jsem si uvědomil, o jak riskantní manévr se jedná. Nebylo totiž zcela prověřené, zda Tatře nebudou mokré pneumatiky klouzat, tedy zda se udrží v kolmém směru příkrého sjezdu.

Tatra to nejen elegantně zvládla směrem dolů, ale s mokrými pneumatikami dokonce i nahoru a bez většího zaváhání. Připomínám, že skutečný vůz by toto stoupání směrem vzhůru nezvládl kvůli nízkému výkonu motoru.

Když to porovnám s Leguánem na protějším svahu , výsledek Tatry na pneumatikách z termoplastického polyuretanu je překvapivě dobrý, skoro srovnatelný s měkkými gumovými pneumatikami Leguána.

Tento výjezd také řádně prověřil opravu listového pera. Propérování již nezpůsobuje vyháknutí podkovičky, zavěšení pera v polonápravách bylo již zcela spolehlivé.

Nahoře u vodní nádrže je krásná písková pláž. Platí zde zákaz koupání psů, ale pro náklaďáky tu žádné omezení není :) .

Zatímco do jemného silničního vzorku původních pneumatik se chytaly drobné kamínky do průměru 0.8mm, do nových pneumatik už se umí chytit pořádné šutry :)

A co že jsem to psal o nepřirozeném lesku zcela nových pneumatik? Ano, po několika desítkách metrů ujetých v mokrém písku už je vzhled realističtější :) .

Teď máte jedinečnou možnost vidět něco, co s Tatrou běžně neděláme – v rámci testů nových pneumatik jsme zkoušeli průjezd bahnitým terénem, ne nepodobným sibiřským cestám.

V relativně suchém počasí, které u nás panovalo, bylo objevení vhodného bahnitého terénu paradoxně docela náročným dobrodružstvím.

V porovnání s předchozími silničními pneumatikami se podstatně zlepšila průchodivost vozu. Těžký terén, jako je tento močál, lze nyní projet i bez použití terénních řetězů!

Navíc, na videu je vidět mimořádná spolehlivost modelu Tatry 130. Po relativně kruté bahenní lázni v první části videa Tatra ještě ujela skoro kilometr bez jakékoli údržby. Navíc, den poté se vlastními silami "umyla" v mělkých pobřežních vodách písčité pláže.

Podotýkám, že video není nijak "nafixlované", Tatra se skutečně ponořila do blátivé kalné vody až po kapotu. Dokonce i elektromotor byl zespoda zašpiněný, tedy brodivost by odpovídala skoro 90cm. Skutečné auto ale mělo brodivost ještě větší, neboť sání motoru se nacházelo v nejvyšším místě pod kapotou, a po sejmutí řemenů ventilátorů už může bránit hlubšímu ponoření jen odvaha řidiče. Tak brutální test ale nemá smysl s modelem provádět, nic nového z hlediska ověření průchodivosti by nepřinesl, a jen by zašpinil Tatru i na těch nejneuvěřitelnějších místech. V neposlední řadě by to odnesla elektronika, která není nijak zajištěna proti vniknutí takového množství vody.

PS: všechna prasata přežila natáčení bez újmy na zdraví :)

Toto je čtvrté a zatím poslední video z testů nových pneumatik. Tatra se nyní dokáže prohrabat sypkým i mokrým pískem bez nutnosti nasadit terénní řetězy na kola. Pravidelní čtenáři jistě zavzpomínají na první videa s Tatrou na písčité pláži se silničními pneumatikami obutými právě do řetězů.

Nové pneumatiky fungují velmi dobře. V závěru videa uvidíte, z jaké díry se Tatra dokázala sama bez pomoci vyhrabat. Záběry na videu jsou sice sestříhané z několika úhlů, ale opět nebylo potřeba nic fixlovat :) .

A ještě jedna zajímavost – hned poté následuje dlouhý průjezd po písčité pláži, kde je dobře vidět, kolik času a prostoru potřebuje Tatra k postupnému rozjezdu na pátý rychlostní stupeň. Rozjezd je z dvojky, a celý úsek jede zařazenou redukcí (ano vím, že skutečná převodovka T128 měla půlky a ne redukce, ale model má dvoustupňovou mechanickou převodovku, kterou používáme jako redukci).

Důkladné koupání na písečné pláži mělo i svůj technický důvod – zbavit Tatru nánosů bahna z předchozího testu. Samozřejmě, po důkladné očistě proběhla i konzervace a namazání příslušných komponent.

A jak se v uplynulých dnech ukázalo při repasi některých částí podvozku přímo ve fabrice pod dohledem hlavního konstruktéra a týmu zkušených továrních mechaniků (což byla náročná a rozsáhlá záležitost naplánovaná už téměř před dvěma roky ), Tatra 130 byla stále ve výborném technickém stavu a přidělený vojenský řidič se o vůz náležitě staral. Detaily repase a postupného zprovozňování vozu zas někdy příště ;) .

PS: všechna prasata opět přežila natáčení bez újmy na zdraví, jedno se dokonce urputně dožadovalo vstupu do kabiny ... zřejmě cítilo zbytky z vojenské stravy :)