Od pátečního večera na nás před budovou kopřivnického kulturního domu čekal Tatra-stan a pod ním kopice vlhkého jemnozrnného písku. Evidentně kopice vznikla dřív, než byl namontován stan, neboť stála přesně uprostřed :) . Jelikož s námi stan měli sdílet i stánky s airsoftem a 3D tiskem a zrovna uprostřed měli být diváci, čekala na nás rozcvička – přeházet asi dvě tuny písku o 3-5 metrů vedle.

Z písku jsme vytvořili jakousi podkovu a na ní modelové terénní cesty, což byla po nepovedeném Brně a čistě silniční akci v "Tejně" vítaná změna. Cílem bylo, aby diváci viděli co nejvíce projíždějících vozidel v pohybu a vozidla si navzájem nepřekážela. Do terénu Pepa zakomponoval modelové dioráma. Poznáte, co to je? Tatra 130 nestojí poblíž náhodou :) .

Vedle stanu stála taky čerstvě zrenovovaná dakarská Tatra 815 VE "Ostrý-II", která se zúčastnila slavné rallye v roce 1986 se startovním číslem 635. Její příběh a postup renovace přímo v kopřivnické fabrice se v posledním roce pravidelně objevoval na předních motoristických serverech. Od roku 2018 se účastní různých dakarských setkání a prezentací. Stihl jsem ji nafotit ještě před tím, než okolo ní organizátoři postavili ohrádku.

Pepa dorazil až později a to už ohrádka stála. Nemohli jsme ale odolat pořízení společných fotek skutečné dakarské legendy a velmi věrného modelu její sestry se startovním číslem 634. A pak že Pepa neumí leštěnky – takhle vymazlená nebyla ani T130 v době svého vzniku a to model dakarky ještě není zcela dokončen.

Na našem modelovém staveništi bylo v sobotu hodně živo. Téměř bez výjimky tu byly skutečné modely, zejména naše ručně stavěné Tatry.

Dakarku byl velký problém v písku zahrabat. Skoro vše projela, případně se vždy vyhrabala vlastní silou. Mimo jiné proto, že má zapínatelnou přední uzávěrku diferenciálu, kterou osobně považuji za nejluxusnější věc na autě. Moc bych ji chtěl na T130 i Agrovku, problém je, že na skutečných vozidlech nebyla, tak mi nezbývá, než se naučit řídit :) .

Proto jsme museli čistě za účelem ověření šlapadel uváznutí závodního vozu nasimulovat. Využili jsme k tomu zvýšený kopec a příkopy před ním a za ním. Zde Tatra cíleně uvázla na rouře. Postup montáže a demontáže šlapadel v polních podmínkách byl řádně zdokumentován. Pepa se při své skromnosti na fóru nepochlubil, že celých 5 minut trval jen první ostrý pokus montáže. Montáž při opakování situace v neděli už byla rychlejší a při troše trénování by se čas dal ještě optimalizovat ;) .

Sobotní modelové staveniště pohledem mých kamer. Na staveništi převažovaly stroje kopřivnického výrobce (resp. odštěpného závodu Tatra Dojčar :) ), což bylo vzhledem k místu konání akci více než symbolické. Část videa je samozřejmě také věnována neúnavné práci Honzových strojů – šediváka i krakena. Bez nich by staveniště nemělo tu pravou atmosféru ;) .

Hlavní část Kit show se tradičně skrývala uvnitř kulturního domu. Hned u vchodu měli svou prezentaci tankisté.

Prošli jsme vnitřní expozici a pozdravili kamarády a známé (zdravíme PMHT ;) ). V hlavním sále pak bylo možné jako obvykle spatřit většinu soutěžních modelů. Modely "polétavé zvěře":

Modely vojenské techniky – převažovaly modely a diorámata z druhé světové války

Mezi civilními nákladními a osobními vozidly převažovaly modely Tater

Je zajímavé, že papírové modely Tater mají často značně unavená pera. Docela by mě zajímalo, zda je model "defective by design", nebo se náprava postupně rozsedne až po slepení.

Tohle je smutné diorama ... a přitom je tato T128 kompletní a vhodná k renovaci :) . Věřím, že by stačila nabitá baterie a kanystr nafty a určitě by odjela.

Historické pásové traktory Stalinec a Škoda ŠT180

Sbírka malých modelů hasičské techniky

Červený Talbot Lago je zvláštní :) . Nebyla jejich "válečná" barva světle modrá?

Velmi zajímavý a realistický model stavebního jeřábu

Lodě a ponorky

Především papírové modely staveb

Postavičky

Ve vedlejším sále byl prostor věnován modelovým železnicím

Sál létajících modelů. V přepravní krabici byl vystaven i lehoučký soutěžní model s hmotností cca 50g. Podobný letoun jsme měli možnost vidět v pohybu v "Tejně" .

Kolegové z DMR arény měli tentokrát vlastní ohrádku venku na trávníku a půjčovali off-roady. Zájem dětí byl obrovský po celý den, ohrádka byla neustále v obležení. Věřím, že se všechna děcka vydováděla do sytosti. Bylo zajímavé sledovat, jak vysoká koncentrace off-roadů nevyhnutelně vede ke kolizím, tím spíše v rukou nezkušených pilotů. Prakticky okamžitě po rozdání vysílaček se stal první karambol. Zde to samozřejmě žádný model neohrožovalo, off-roady jsou cíleně navrženy a postaveny tak, aby jim nějaký šťouchanec neublížil.

Do Kopřivnice jsme s sebou vzali našeho Leguána, ale bohužel nebyl čas jej provětrat.

Venku po trávníkách se proháněla smečka modelových off-roadů. Naleštěné terénní stroje ochotně pózovaly.

Ráno jsme v našem modelovém terénu objevili nevybuchlou munici od kolegů airsofťáků ;) . Pečlivě jsme místo označili a následně pyrotechnici provedli zneškodnění munice.

Nedělní situace ale z počátku nevypadala dobře – většina účastníků se totiž rozhodla v sobotu večer odjet. Zbyli jsme čtyři, přičemž jsme měli dohromady víc aut, než řidičů :) .

Co aut? Na placu jsme měli jen a pouze Tatry: T130, lanový bagr T138 DC 031, sklápěčku T148 S1, T815 Agro, T815 CAS32, T815 VE 6x6 a druhou dakarskou T815 4x4 :) . Hasičák ale musíme počítat jen jako statický model, neboť se v sobotu pozdě odpoledne stal dárcem kloubu řízení, který na černé Dakarce praskl. Víme proč, že Lukáši ;) .

Modelové staveniště jsme bleskově transformovali na Dakarskou poušť. Zvlněná krajina Tatrám maximálně vyhovovala. Spokojeně pluly mezi dunami a divákům ukazovaly skvělé schopnosti tatrováckého podvozku. A aby diváci viděli v pohybu co nejvíce aut, jezdili jsme takřka nepřetržitě.

Multiplexoval jsem mezi T130 a Agrovkou, do toho občas natáčení a režírování ;) . S Agrovkou jezdil i Pepa. Nakládal těžký písek tak dlouho, až Agrovka seděla na dorazech. Ani se neptejte, kolik to vážilo. No co, mimo pozemní komunikaci to žádné předpisy nezakazují a je to jen o kvalitě vozidla.

Nechtěně se taky vyřešil problém pravého zadního kola. Už před několika lety jsem si všiml, že při velkém zatížení se kolo umí chytit za blatník a zastavit. Podezřívali jsme červík v rozvodovce . Nyní se ukázalo, že byl také uvolněný šestihran na opačném konci.

Pepa tuto situaci vyřešil tak rychle, že jsem sotva stačil spustit foťák a udělat tuto fotku. Přiběhl s lepidlem, zakápnul závit a natočil šestihran zpátky. Nasadil kolo, utáhl matku, nasadil čepičku a Agrovka rázem stála na všech šesti kolech. Je fakt, že od té doby jezdila v pohodě.

Na krátkém nedělním videu můžete spatřit naši smečku Tater, jak se rochní v pouštním terénu. Mezi mé nejoblíbenější záběry patří přejezd "pouště" napříč, přičemž je krásně vidět funkce kyvných polonáprav. Zejména Agrovka vypadá při rychlejší jízdě skvěle – naložená asi 6kg písku se jen tak pohupuje, zatímco nápravy vykrývají terénní nerovnosti. A pak taky skákající černá Dakarka ... opět útočila na kameru ;) .

Kit show je tradičně pohodová akce, ale tentokrát jsme si ji opravdu užili, měli jsme z ní čirou radost, vše dopadlo na výbornou. A to dokonce tak dobře, že jsme letos snad poprvé nenavštívili Tatra muzeum. Aspoň jsme nakoupili Tatra-trička ve značkovém Tatra-shopu :) .

Počasí jsme už na Beskydech zažili různorodé – od totálního vedra, přes průtrž mračen s potoky vody i na šikmém parkovišti až po mrazivě zimní počasí. Tentokát bylo počasí téměř ideální, jen trochu větrno.

Chtěl bych také zmínit velkou disciplinovanost diváků a ohleduplnost řidičů. V sobotu jsme neměli pásku (náš prostor oddělovalo jen pár kamenů na zemi). Přestože ve stanu bylo téměř pořád plno, nikdo si nedovolil vstupovat do modelového terénu.

Tatra 130 spotřebovala v sobotu 2961mAh, přičemž ujela 1h 35m. V neděli podobně 1h 34h a spotřeba 2867mAh – to dost přesně odpovídá dosavadním pozorováním. Celková přesná délka záznamu z onboard kamery je za oba dny 03:09:18.54.

Snad jedinou drobnou reklamací by mohl být červený strop stanu, takže "Beskydy tradičně na Marsu" :) . Organizátoři si nenechali poradit a přitom by ty bílé plachty pod stropem velmi pomohly. Proto jsou barvy na fotkách a videu trochu nepřirozené.

Přesto bychom chtěli organizátorům Kit Show poděkovat za pozvání a logistické zajištění naší prezentace RC modelů, zejména Tater. Rádi přijedeme i příště.