Terénu se o víkendu Tatra přeci jen dočkala, byť jen pořizování statických fotek.

Poznáte, kde jsme byli?

Deformace zatížené přední pneumatiky...

Zajímavě uříznutý pařez ... jako stvořený pro testy nájezdových úhlů...

Malé pískoviště na vysokém skalním ostrohu...

Korunami stromů probleskovalo ostré ranní slunce...

U pískovcové stěny...

Jak se doma ukázalo, v kloubu mezi motorem a převodovkou se uvolnil červík a vypadla tyčinka. Celé pohonné ústrojí Tatry je tedy v pořádku, jen ten nešťastný kloub je potřeba vyměnit. Ostatně, bylo na čase, tento exemplář začal rachtat už po roce provozu.

Po demontáži kloubu je patrné značné opotřebení vlivem nesprávné geometrie pohonu. K tomu zřejmě značně přispělo občasné vysouvání hřídele z převodovky, než jsem tomu zamezil zajištěním vnějšího ložiska. Nyní k tomu ještě přibylo uchycení předního konce převodovky do přední rozvodovky (ve skutečnosti to je podobně, jen převodovka T128 je proti modelové převodovce delší a je přišroubována k rozvodovce v prostoru mezi jejím zadním koncem a polonápravou). Pokud se obě úpravy osvědčí, budou nastříkány černou barvou, aby nerušily vzhled modelu.

Pozorní čtenáři si jistě všimli, že Tatře na fotkách chybí přední podkovičky. Ve vývoji byla už delší čas realistická a odolná varianta, zbývalo jen dořešit kvalitní uchycení. To se nyní podařilo a přední pera budou zase "jištěna" podkovičkami, jak mají správně být.

Takto uchycené podkovičky už Tatra za normálního provozu ulomit nedokáže, i kdyby si lehla rourou na kámen a snažila se ze všech sil vyprostit – což byla typická situace, kdy původní podkovičky praskaly. Tyto podkovičky jsou vyrobené podle skutečnosti – jsou výrazně menší než zadní podkovičky obepínající polonápravy, jen jsou na modelu tlustější, aby se do nich mohl schovat šroub zajištující pero. Jsou vytištěny z pružného materiálu ( Flexfill 98A ), což při montáži umožňuje podkovičku odehnout, matku pod ní nasadit na šroub a utáhnout. Postup montáže předních per se tak jen nepatrně zesložitil.