Podobně jako u výtisku Trilexů jsme se rozhodli připravit odlitky modelových disků rozměru 8x20". Tyto disky byly v hojné míře montovány na československé nákladní automobily Škoda, LIAZ, Tatra a mnohé další.

Modelování opět začalo nafocením skutečného disku – tentokát nám modelem stála hasičská Tatra 138. Dnes už máme k dispozici i modelové pneumatiky ve správném rozměru, nebylo tedy třeba dělat přepočet z průměru 20" na 22" kvůli kompatibilitě s modelovými pneumatikami na trhu. Na rozdíl od Trilexů nemá disk z vnitřní strany šestihran pro uchycení na model. Disk bude pro montáž vyžadovat modelový brzdový buben.

3D model vznikl relativně rychle, ale problém nastal při tisku. Potřebovali jsme totiž kvalitní povrch disku ze všech stran, tedy nabízela se buď možnost tisku s jiným podpůrným materiálem, nebo disk vhodně rozdělit na části. První pokusy s tiskem z ASA a podpůrným materiálem HIPS nedopadly vyloženě špatně, ale kvalita povrchu nebyla příliš velká.

Dlouhou dobu jsem pak přemýšlel, jak disk rozdělit tak, aby podpůrný materiál nebyl potřeba. Mezitím jsem si do svého 3D editoru dopsal pár pěkných funkcí právě pro řezy tělesy. To se ukázalo jako zásadní výhoda a usnadnění práce.

Další výtisky už byly tvořeny z PLA Extrafill "Iron Grey" of firmy Fillamentum . Od doby, co jsem "omylem" koupil PLA od jiného výrobce a pak se materiál zasekával v tiskové hlavě a musel jsem ho celou noc křísit, nakupuju už výhradně od Fillamentum . Toto PLA se během tisku chovalo předvídatelně a stabilně, výborně drželo na tiskové ploše a jednotlivé vrstvičky byly pěkně a čistě slité. Z hlediska materiálu nebyl s tiskem žádný problém.

Zvažovali jsme také metodu výtisku jedné a druhé strany disku jako samostatné modely, přičemž odlévací forma by vznikla kombinací obou. Výtisk nedopadl nejhůř, ale podpůrný materiál byl prakticky neoddělitelný. Nabízela se možnost zvětšení vzdálenosti mezi výtiskem a podporou, ale pak zase dlouhou dobu trvá, než se vytvoří rovná plocha. To by ve finále znamenalo, že by se výtisk v této oblasti stejně nedal použít k odlití pohledného výrobku.

Nakonec jsem disk rozdělil na 5 částí právě s ohledem na technologické možnosti tiskárny a toto je první výsledek. K tomu ještě musel vzniknou montážní přípravek, který umožní přesné slepení jednotlivých částí k sobě. Číslo 3 znamená samozřejmě třetí pokus ;) .

Nejhůře dopadla "korunka" disku – nevadil ani tak šikmý sklon stěn, jako neschopnost tiskárny řádně zastavit a hlavně spustit materiál na správném místě a přitom nepřehřát předchozí vrstvy. Jako ideální se naopak jevilo nenechat tiskárnu zastavit tok materiálu vůbec a přinutit slicer, aby vytvořil souvislé tiskové stopy – což byl kupodivu větší problém, jelikož inteligence těchto softwarů je stále bohužel na úrovni bublajícího bahna. Někde jsem četl, že 3D tisk je hlavně o "podvádění", jinými slovy kterak obelstít tiskárnu a materiál tak, aby vznikl požadovaný výtisk. V tomto případě tento příměr sedí dokonale a zde je finální výtisk.

Master výtisk poskládán do pneumatiky – ověření přesných rozměrů

První odlitek "korunky" – v porovnání s relativně chlupatým výtiskem je odlitek již krásně hladký – kolega má zlaté ruce ;) .

První odlitky všech komponent disku v kombinaci s pneumatikou a modelovými šrouby

Nyní budou následovat funkční zkoušky – jinými slovy jak rychle dokážeme modelový disk v terénu rozlámat :) . Podle výsledků se budou provádět případné úpravy konstrukce disku.

Kolega hlásí prvního "pokusného králíka" :) . Ve spojení s unašečem pro hnanou přední nápravu, který jsme vytvořili pro model disků Trilex , to vypadá velmi realisticky!

Vznikly i díly odlitků pro zadní "tuplák". Náboj kola je zatím jen osoustružený díl čistě k funkčním zkouškám. Teprve bude doplněn o příslušnou "bižuterii" :) .

Rovněž první funkční zkoušky předního disku dopadly překvapivě dobře. Přestože je na první pohled disk subtilní a měli jsme obavy o jeho odolnost na vozidle, ukázalo se, že na "Erťáku" disk bez problémů funguje (hmotnost modelu 4.5kg, s nádrží plnou vody 6kg). Testy zahrnovaly i zatáčení kol na místě, tvrdé nájezdy na hranu cca 2cm desky (jak přímo tak šikmo), zatáčení při zastavení na hraně desky. Neprojevily se zatím žádné podivné zvuky připomínající praskání spojů ani žádné viditelné deformace.

Odlitky vcelku pro sériovou výrobu disků:

A nemůže chybět ani realistický sloupek zastávky ČSAD navařený právě na vyřazeném disku – přesně, jak se to v minulosti dělalo. K dokonalosti chybí jen vypouklá smaltovaná tabulka označníku (taky bude ;) ).

První série odlitků vcelku (pro Tatru 111):

Zdrojový model vytištěný ze dvou různých resinů na tiskárně Prusa SL1 – nejprve oranžový ABS resin:

Černý resin je velmi málo průhledný:

Úroveň detailů je v porovnání s FDM tiskem ohromující. V tomto případě tisk proběhl vrstvou 0.025mm. Soutisk vrstev je skoro dokonalý, výtisk je velmi čistý a hladký, navíc tištěný v jednom kuse, nebude tedy problém s následným sesazením jednotlivých dílů jako u FDM výtisků výše.

Na výtisku je dobře patrný způsob fungování MSLA tiskáren – silné UV LED prosvěcují LCD, tedy kulatá věc nutně musí mít patrné hrany pixelů stejně jako na obrazovce počítače. Výtisky na fotkách jsou záměrně natočeny, aby tento princip byl patrný.

Modelové náboje nehnané nápravy Rába vytištěné také na tiskárně Prusa SL1 .