Sbíráte úzké pásky pružinového plechu, které se občas válejí u krajů silnic ve městech? A víte, z čeho pocházejí? Dlouho mi to vrtalo hlavou, původně jsem tipoval úlomky pružin z gumiček stěračů. Proč je ale téměř vždy jeden konec šikmo obroušený?

Odpověď je jednoduchá – jedná se o úlomky štětin ze smetáků zametacích vozů. Proto se velmi často vyskytují různě u krajnic, obzvláště pak po zimním úklidu a v létě, kdy je péče o čistotu našich silnic nejhorlivější.

Teď už asi tušíte, jak by to mohlo souviset s modelovými listovými pery, jak jsem již před časem naznačil ve svých reportážích. Pružinové pásky ze štětin zametacích vozů mají šířku od 3 do 4mm a délku podle toho, jak se pásek při zametání odlomil. Poskládám-li patřičné množství pásků na sebe přesně podle skutečného listového pera, dostanu plně funkční pero modelové.

Navíc si mohu velmi přesně naladit jeho pevnost, čímž model opět získá na realističnosti. Jednak je nutné pásky předepnout (ohnout) a pak jich mohu na sebe vrstvit téměř libovolné množství, až dosahnu požadované tuhosti celého svazku. Prázdná Tatra by měla kola držet mírně odkloněna, zatímco po naložení předepsaného množství nákladu by se kola měla dostat do roviny. Běžný provozní stav dvojnásobného přetížení jsem zpočátku nezkoušel :) , ale jak se ukázalo při testech, i tento režim se podařilo věrně nasimulovat. Uvážím-li, že Tatra 130 byla zřejmě pětituna (některé údaje hovoří o sedmituně), vychází mi modelové zatížení následovně: 5000kg / ( 14^3 ) = 1.82kg, případně 7000 kg / (14^3) = 2.55kg.

Poručík Troník by to jistě okomentoval slovy: "tak já vám to řeknu naprosto přesně, soudruzi – to je přesně jedna položená akuvrtačka na korbě a nějaká droboť k tomu!" :) .

Jen ten vzhled pružnových pásků není úplně maketový. Jsou výrazně tenčí, než by odpovídalo listům pera podle skutečnosti. Ale naštěstí tu je 3D tiskárna a pružný materiál Flexfill od české firmy Fillamentum – vnější pohledovou část tedy mohu vytisknout. Z úplně prvních testů pneumatiky mi tu zbyla role tvrdšího Flexfillu 98A , z nějž vyrobím obal na pružinové pásky. Základem je samozřejmě 3D model, ale jeho příprava je vcelku triviální operací – opět jde pouze o to, jak přesně se podaří naměřit a poté nakreslit vzhled pera. Na této fotce již 3D tiskárna tvoří jeden obal listového pera...

První funkční zkoušky proběhly již na jaře a do Chorvatska jsme jeli již s novým ověřovacím listovým perem na levé straně vozu (tím pádem Tatra stála trochu nakřivo, ale v terénu to stejně nebylo moc patrné :) ). Při náročných testech se ukázalo , že pružinové pásky se občas umí vyháknout z pružného obalu, čímž sklouznou z podkovičky a zadní polonápravy se rázem ocitnou na dorazech. Tento problém se podařilo vyřešit tím, že jsem konce listového pera "zavařil" pomocí 3D pera. Tím pádem také podkovičky drží v koncích listového pera výrazně lépe – červík podkovičky se lehce zaboří do pružného materiálu a tudíž není potřeba vymýšlet, kterak vyvrtat do značně odolného pružinového materiálu malou dírku, aby podkovička nespadávala.

Od té doby jsou pera na Tatře a již úspěšně absolvovala Hasičské Tatrování ve Zbirohu .