Sobotní ráno nás tradičně přivítalo pochmurným únorovým počasím. Možná to mělo vliv i na účast – oproti předchozím ročníkům jsem měl dojem, že vystavujících i diváků poněkud ubylo. Celé patro kulturního domu byl prázdné a prodejci obžerstvení nervózně hleděli na své tržby. Škoda, že se nezúčastnili borci z PMHT, měl jsem pro ně připravené překvapení :) .

Michalův vlkáč se vrátil ke strážnímu řemeslu. Řemeslo zahradnické, jež si osvojil v Brně, přenechal odborníku z nejpovolanějších – kozlovi :) . Podívej kozlíku na ten plakát!

Sobotní dopoledne jsme strávili ve vstupních prostorách kulturního domu – u tankistů. Měli tu krásné modelové terény a rekvizity. Tatra se dokázala vyškrábat na téměř 100% svah. Dál jsem to ale neriskoval, neměl jsem v úmyslu opět vařit utržené stupačky na zadním nárazníku. Některé tanky bojovaly především s rušením signálu. Jeden se dokonce opřel do mojí sajtny, naštěstí se nic nestalo.

Odpoledne jsem už jezdil s Tatrou venku. Trochu opadl provoz na našem pískovišti i vedle u trialistů.

Bohužel RC-trialisté opět zapomněli na incidenty z minulých akcí a půjčovali své rychlé a nebezpečné speciály divákům. Skončilo to tak, že Pepovi rozstřelili kabinu na T148. Ke cti otce nezletilého pachatele nutno podotknout, že se k celé záležitosti postavil jako chlap a s Pepou se nějak domluvili. Detaily nevím a ani vědět nechci. Od teď nutno bezpodmínečně oddělovat trialové speciály bednami nebo jiným robustním způsobem, jinak to nejde. Modelový prostor sdílet při sebelepší vůli prostě nelze, za posledních několik let byla jen jedna společná akce, kde se nic nestalo.

Odpoledne bylo rozhodnuto, že přímo pod kůlnou je třeba zbudovat plynovod. Kůlna tedy musí být odstraněna a terén připraven pro výkop potrubí. Akci začala T130 evakuací majitele kůlny a jeho zvířeny.

Pak se do okolní květeny zakousl laňák. Když postoupil až ke kůlně, lehce do ní lžící strčil. Kůlna se sesypala jako domeček z karet. Jednotlivé stěny naložil nakladač vidlemi na T815 8x8 VVN.

Část vytrhaného čarodějného bejlí naložil nakladač na T130, kde už se kozlík dožadoval čerstvé stravy. Proč je potřeba kozla řádně vykrmit, bude zřejmé za pár měsíců :) .

Pepa musel "odrodit" dakarku :)

V sobotu večer jsme přijali pozvání do DMR arény. Přivítaly nás luxusní kulisy ve stylu rumunského venkova. Terén mezi staveními byl však pro naše měřítko poněkud krutý. Pro trialové desetiny to ale musí být radost.

O T130 už mám strach, stále jsme neopravili převody a přední diferenciál už má své nejlepší kilometry za sebou. K tomu vůle v řízení (jak na skutečném autě) a pneumatiky tvrdé jak pěst dělnické třídy :) . T130 nicméně přesto dokázala své kvality. Stoupavost má model vyšší, než měl skutečný prototyp. Stoprocentní stoupání by skutečná sto-třicítka motoricky nezvládla. Ostatně to uvidíte na videu, v jakém terénu se dokáže pohybovat Tatra na silničních gumách. Prudké sjezdy na malou jedničku taky zvládla se ctí. Brzdy jsou stále ve skvělé kondici, což se ověřilo v okamžiku, kdy při jednom sjezdu náhle vstoupil do dráhy zatoulaný beránek.

Kdybych měl snímač otáček elektromotoru, byl by zvuk ještě realističtější – motor by se točil ve vysokých otáčkách téměř bez nafty, bylo by tedy slyšet především kvílející ventilátory. Software simulátoru to umí, jen ten snímač zatím chybí :) . Takhle to vypadá, že Tatra jede na volnoběh.

Dakarka terén zvládala ještě lépe díky přebytku výkonu motoru a relativně měkkým pneumatikám. Ty nejnebezpečnější úseky zvládla výborně – když se pilot plně soustředil na jízdu. Zato v údolích na rovině a v malé rychlosti se několikrát převrátila o dobře viditelné kameny vlivem nepozornosti pilota ... jako kdybych stejnou situaci na Dakaru už jednou viděl :) .

Jirkův trialový speciál neměl s terénem žádný problém. Ostatně je tu doslova doma a pro tento druh terénu byl sestrojen.

Neděle

Terénu v neděli velmi prospělo vytvoření volného prostoru uvnitř pískoviště a rozházení písku okolo. Tím bylo možné přidat most a další zajímavé cesty a srázy.

T148 po opravě kabiny opět v plné síle. Na pravém boku ale už navždy zůstane jizva po sobotní nehodě.

Stavbu terénu a všechny zemní práce na místě kontroloval pan geometr s nivelační latí...

Pak se nám ale kozel utrhl ze řetězu a vyrazil na pastvu na vlastní pěst ... tedy kopýtka. Zrovna se procházel po silnici, když tu přiletěl pan geometr ve své nadpozemsky vytuněné "octavii f té-dé-íčku na hlínách a tmavými skly, která přidávají nejméně 20 koní". Kozlovi se sice na poslední chvíli vyhnout dokázal ... ale rovnou ze srázu dolů.

Vyprošťovací operaci a úklid po nehodě uvidíte na videu. Jako první na místo dorazili hasiči. Vida, že otřesený pilot je v pořádku a už jen hořekuje nad svým zrušeným přibližovadlem, se jali odklidit vyteklé provozní kapaliny ... zejména nemrznoucí směs z rozstřelého chladiče :) . Pak na místo dorazil lanový bagr a stáhnul tu hromadu šrotu dolů ze svahu. Dva nakladače to pomocí vidlí zvedly do výšky a naložily na valník T130. Tatra odvezla vrak do zákulisí k ekologické likvidaci (čili rovnací stolice, nový lak, korekce zobrazených kilometrů a prodej novému majiteli jako zánovní nebourané vozidlo dotažené z Rajchu po nějakém důchodci).

Škoda, že nebyl Miro, mohli jsme simulovat posun mostovky zvednutou korbou rozjeté T813 S1 8x8 (což se skutečně stalo, jak víme z vyprávění). Třeba by se jí taky ohnula trubka, jako ve skutečnosti :) . Hasičák se o to omylem pokusil – pilot se opět nevěnoval řízení a takhle to dopadlo.

Těsně před akcí jsem dokončil 3D model a výtisk kapoty Tatry 2-148. Tisk byl nastaven záměrně poněkud hrubší (tisková vrstva 0.1mm a rychlejší tisk), neboť kapota neobsahuje jemné detaily a před zaformováním se předpokládá násřik plničem a vybroušení. Na místě jsme ověřili, že sedne na kabinu T138 zcela přesně. Součástí dodávky byly i cyklóny a maska, která je navržena jako výměnná, aby bylo možné výhledově udělat i její starší provedení. Maska byla vytištěna v nejvyšší kvalitě (0.05mm vrstva).

Na závěr bychom chtěli poděkovat organizátorům letošního Beskydy Kit Show za pozvání a za logistické zajištění naší prezentace. A opět přesná statistika: Tatra najela za dva dny 4h 6m 24.52s :) .