Pro pokračování testů pneumatiky, čepů řízení a listového pera jsme zvolili trochu vzdálenější a exotičtější lokalitu.

Začínáme na kamenitém břehu Jaderského moře. Jízda zde měla řádně ověřit především opravu čepů řízení a kvality nového listového pera. Když uvážím, že kamínky měly v průměru cca 2-4 cm, ve skutečnosti by podobný terén obsahoval balvany o průměru 28-56cm. A to už jsou šutry, které dokážou běžná silniční nákladní vozidla řádně potrápit. Tatrovácký podvozek si s tím ale poradil dle očekávání výborně.

Ukázalo se, že vyvložkované čepy řízení jsou výborné, kolo drží osu s polonápravou a neviklá se. Je to krásně vidět na videu, kde se Tatra snaží probojovat kamenitou pláží a kamínky jí pod koly uhýbají. Vůle je patrná pouze v řízení samotném, ale ta bude ještě předmětem opravy.

Co se týká nového listového pera – testy v tak náročném terénu odhalily problém – nedostatečné uchycení podkoviček ve spodním pružinovém pásku pera způsobuje, že se pero občas vyhákne z podkovičky. Rovněž při té příležitosti dojde k tomu, že pérové pásky přestanou držet stanovený tvar, protože se vnější obal z Flexfillu ohne. Bude potřeba navrhnout lepší uchycení podkoviček a jak lépe udržet pero pohromadě. Jinak ale funguje dobře a realistické pružení dvojice polonáprav je patrné místy i na videu.

Další testy byly zaměřeny na odolnost povrchu pneumatiky vytištěné z Flexfillu 92A. Proto jsme jezdili ve skalnatém terénu z tvrdého vápence.

Povrch pneumatiky nevykazuje žádné zvláštní opotřebení, v zásadě je velmi odolný. Deformace je menší, než bych očekával, což jen potvrzuje výsledky z Kit Show. Přilnavost je dobrá, nepozorovali jsme zvýšenou klouzavost ve srovnání s gumovými pneumatikami. Víc mi na slizkých kamenech klouzaly boty (s podrážkou taky z TPU :) ), než Tatře kola :) . První prototypová pneumatika se začíná dále trhat, tedy všechny další pneumatiky je nutné velmi pečlivě svařovat z obou stran.

Kvality podvozku a nových pneumatik přišla zkontrolovat i delegace ještěrek. Nejodvážnější jedinec provedl detailní inspekci pod vozidlem a shledal jedinou závadu – a to, že pod vozidlem je nižší teplota, než na sluncem vyhřátém kameni :) . Nakonec vykoukl mezi pravými zadními koly a odběhl se vyhřívat na sluníčku o kus dál.

Přestože písečné pláže nejsou pro Chorvatsko zrovna typické, podařilo se objevit jednu umělou pláž s velmi jemným pískem. Část byla suchá, část mokrá, ideální k testům záběru nové pneumatiky.

Deformace nové pneumatiky při nájezdu na skálu.

Během focení přiběhl k levému přednímu kolu malý krab. Evidentně se chtěl schovat před mořskými vlnami a Tatru považoval za použitelný úkryt. Objektiv foťáku se mu ale příliš nelíbil, nejprve se schoval ke vnitřní straně přední pneumatiky a nakonec se nechal vlnami odnést pryč.

Pneumatiky dělaly v jemném písku moc pěkné stopy.

První prototypová pneumatika se roztrhla i uprostřed části tištěné 0.2mm vrstvou (to je ta bílá), a to ve vrstvě, kde vím, že nebyla při tisku správná teplota. Tím byla pneumatika v podstatě vyřazena z dalších testů a bude použita už jen k testům svařování obou vytištěných polovin. Druhá pneumatika z nového černého Flexfillu 92A fungovala správně a bez závad, navíc se realisticky špinila.

Písek byl vskutku nepříjemný, bylo to jako jezdit v polohrubé mouce, v kombinaci s vodou se z něj udělalo těstíčko a dokud to celé neuschlo, vůbec se tomu nechtělo s auta dolů. Tatru jako takovou jsem samozřejmě ve slané vodě nekoupal, nehodlám v brzké budoucnosti povýšit realističnost modelu o rezatění, mokré byly jen pneumatiky, a to přesto, že prostředí ke koupání vyloženě vybízelo. Navíc malá zrnka vlezla úplně všude, jen doufám, že prachovky zabránily jejich vniknutí přímo do rozvodovek. Po skončení testů byla Tatra pokrytá stříbrnými zrníčky úplně celá.

Zajímavé bylo, že po důkladném osprchování celého podvozku, se zase pneumatice vrátil její původní lesklý černý povrch. Běhoun už vlivem terénní jízdy tak lesklý není, viditelné poškození ale přesto nevykazuje.

Pak už jen proběhlo pokračování testů ve fotogenickém prostředí skalnatého pobřeží, kde se potvrdily dosavadní výsledky.

Učebnicové překonání hluboké průrvy – nejprve šikmo, aby se vůz vždy opíral o jedno z předních kol. Pak už je to jedno, dvojice zadních záprav dovoluje překonání příkopu šířky až 2m. Při té příležitosti vznikla další fotka deformace nové pneumatiky.

Co se dalších testů týká – zbývá nám bláto a sníh. Zatím provozní i vzhledové vlastnosti pneumatiky vyhovují. Měkkost se ještě doladí.