Valid HTML 5Valid CSS!

3D tisk - zakázky a vlastní projekty
Držák úchylkoměru
    2018-04-01: Držák úchylkoměru

    Už několik let mám problém s ohnutou tiskovou plochou na mém Felixu 3.1. Když to bylo nové, dalo se tisknout po celé ploše. Postupem času se plocha ohnula a kvůli tomu už v podstatě tisknout do krajů nelze a jediná rozumná oblast je někde uprostřed.
    Tisková plocha je tvořena hliníkovým wafferem – uvnitř je výztuha z "vlnitého" hliníkového plechu. Zespodu je nalepeno topné těleso a celá plocha je překryta vrstvou korku, aby zespoda nechladla. Topné těleso nepokrývá celou plochu, ale jen asi 75% uprostřed. Kraje vytápěné nejsou. Z uvedeného popisu musí být každému zkušenějšímu strojaři jasné, že když se tohle ohřeje, bude se to kroutit jak břišní tanečnice.
    Nemožnost řádně zkalibrovat vzdálenost plochy od extruderů mě přivedla na myšlenku, že by se po proměření dala plocha rovnat softwarově. Strojařům určitě nemusím sáhodlouze měřidlo na fotkách představovat – jedná se o standardní úchylkoměr. Pro mne (jakožto ne-strojaře) se ale už od dětství jednalo o velice zajímavý předmět, který umí hýbat rafičkou při velmi jemném pohybu měřicího hrotu. Nyní jsem si konečně pořídil vlastní kousek ... pěkně mechanický, aby mi do toho elektronika nekecala :) .
    P4010245.jpgP4010247.jpgP4010248.jpg
    Abych proměřil, co plocha při tisku vlastně přesně dělá, navrhl jsem si jednoduchý držáček, který jsem upevnil do tiskové hlavy a do držáčku utáhl úchylkoměr.
    P4010250.jpgP4010251.jpg
    Na výsledky měření si raději sedněte, protože to je fakt nářez. Měřím v síti po 40mm, horizontálně je osa X (tisková hlava), vertikálně osa Y (pohyb plochy). Hodnoty v tabulce jsou setiny milimetru, přičemž kladné hodnoty znamenají, že tisková plocha je blíže k extruderu. Vzdálenost plochy a extruderu byla zkalibrována v X=0 Y=0. Teplota plochy 24°C, žádné topení:
    Y/X20016012080400
    -7-25-771160
    33-1701216125
    73-1241416124
    113-1431417125
    153-18-2101271
    193-28-1103-3-6
    To je dost slušná "polokoule", což? Pro srovnání – tiskárna je schopna nejtenčí vrstvy 0.05mm, tedy 5 setin. Z tabulky je zřejmé, že rozdíl výšek je až osminásobný. Na tohle se prostě první vrstva přesně položit nedá.
    Největší překvapení mě ale teprve čekalo. Nastavena teplota tiskové plochy 55°C, tedy začíná se topit. Na úchylkoměru jsou jasně patrné okamžiky, kdy topné těleso topí a kdy netopí – rohy plochy "pulzují" v rozsahu až 8 setin! Tabulka samozřejmě pro 55°C vypadá úplně jinak než studená plocha. Paradoxně stabilnější je plocha při topení na 100°C a tiskárně uzavřené v boxu (aby se neochlazovala). Pro srovnání zde jsou vizualizace ohnutí plochy při 55°C a 100°C.
    heightmap55.jpgheightmap100.jpg
    Změřené hodnoty korespondují s dosavadními pozorováními. Naštěstí je tiskárna "úplně hloupá", tedy když dostane povel "otoč motorem", tak s motorem otočí ... i tím, který řídí vzdálenost plochy od extruderu. Toho lze využít k softwarovému rovnání plochy. Napsal jsem si jednoduchý program, který vezme libovolný GCODE a upraví prvních několik vrstev tak, aby přesně ležely na té ohnuté tiskové ploše. Výsledky jsou překvapivě dobré, teď snad zase půjde pořádně tisknout po celé ploše :) .

    (C) 2002-2018 D.R.racer
    drracer@drracer.eu